martin zuska @ topicuv salon praha 2018-04
Tak, jako malé děti obecně rádi malují, tak i Martin Zuska rád maloval. V průběhu školních let ale Martina ani nenapadlo stát se něčím jiným než lékařem. Byla to pro něj samozřejmost. V lékařské rodině to bylo takřka bez uvažování. Po emigraci do Německa medicína pořád hrála prim. V Düsseldorfu na úřadu pro cizince se informuje o možnostech studia. V devatenácti letech přichází období vnitřní krize. Vlastní představa jako 40-letého lékaře v charakteristickém stylu života pro tuhle profesi byla neakceptovatelná. Zuska tíhnul po něčem, co není předem definované. Tady nacházíme počátky malířova "procitnutí" dělat něco uměleckého jako např. průmyslový design. Na výtvarné umění si netroufal. A proto po důkladném zvážení se rozhodl pro architekturu. Ta v sobě snoubila dvě oblasti, racionální matematiku a pak prostor pro tvoření a fantazii. Začalo se pětileté období studia architektury na různých školách v Německu a ve Vídni.
V složité soukromé etapě života, znaje profesionální realitu architektury a vnímaje studenty umění v Düsseldorfu, dospěl Martin Zuska k zásadnímu rozhodnutí odpoutat se od architektury a vstoupit do světa neznámého, do světa malířství. Následovali 4 roky studia tohoto oboru včetně roku uzavírajícího studium "Meisterschüler/Jahr" ve třídě profesora Gerharda Richtera. Martin nebyl klasický žák s konkrétní představou a vizí vytvořit něco senzačního. "Studium malířství nebylo něco, co mně zajímá, ale co musím poznat". Na doporučení Gerharda Richtera během studia maloval převážně zátiší. Byla to cesta poznání. "Takhle jsem našel cestu jak postupovat a malovat obraz za obrazem, poznávat aspekty malířství." Náhodně začal malovat i obrazy abstraktní. Poznání v podobě zátiší představovalo spíš seriózní práci malíře. Abstraktní obrazy byli prostředkem rozptýlení. Papírový pytel se stal inspirací v posledním roku studia mladého malíře.
Hamburg – začátek profesionálního života a první 3 roky malování po studiu. "Svět studentů nebyl můj svět. Budu si hledat svou cestu, ne standardně to, co dělají absolventi," říkal si malíř. Tohle období zahrnuje 2 aspekty. Prvním je hledání motivů mimo ateliér, ne v interiéru. Malíř maloval města v jediném formátu 57x68 cm. Druhým aspektem bylo přes kontakt kamarádů, architektů, možnost dostat se k příležitostem malovat na stavbách např. sloupy, zdi a různé stavební elementy.
Půl druhého roku v Karlsruhe a pak stejně dlouho v Essenu, nebyla malířova tvorba ničím výjimečné.
V roce 1992 se Martin Zuska přestěhoval do Berlína a tam se začínalo psát i jeho období rodinného života. Po narození prvního syna, zde pracuje a žije s rodinou až doposud.
Kromě malíře Gerharda Richtera ovlivnila umělce britská malířka Bridget Riley, zakladatelka opart –abstraktního malířství, kterou si cení a je jí inspirován dodnes. Pro tenhle styl je charakteristická jasná geometrie, způsob, jak se dá oko klamat nebo iritovat. Dále je to Frank Auerbach, britský malíř, mimořádný portrétista. Umělce zaujaly Auerbachovy portréty, které byly na hranici čitelnosti. Maloval s použitím velkého množství materiálu a své obrazy několikrát přemalovával. Jak říká o sobě Martin Zuska: "Některé mé obrazy získaly tragikomiku nekončícího příběhu". "I když oba britští autoři různě pracují, já vidím svým způsobem v jejich práci vázanost na Paula Cezanna". Martin Zuska spoléhá na barevné postupy kvůli vytvoření prostoru, tvary ho nezajímají. Nejsou předmětem jeho hledání. Vedle praxe v Richterově třídě ovlivnil zásadně malířovou tvorbu Attila Kotanyi, učitel a také přítel ze studijních let. Velmi mu záleželo na teorii "smysl pro ducha" jako něco, co můžeme najít v knize Vasilije Kandinského "Das Geistige in der Kunst". Abstrakce je pro Martina Zusku spíš imanentní spirituální stav, než pragmatický profesionální program.
Gestalt psychoterapie byla pro Zusku období, které jeho ateliér a způsob malování rozboural. Jak vyzrát? Hlava je jenom jeden díl života a tělo je celek. Naslouchaje tělu co chce, je malování také tělesný proces, který je pod vlivem tělesné konstituce. Vnímat malováni jako tělesný proces je také posunem v malířově pohledu. Vytěžení reality je dalším možným zdrojem, jak se k ní přiblížit, nehledě na to, zda je to abstraktní nebo realistické vyjádření obrazu.
Během posledních let malíř víc a víc pracuje s portréty. Narativní komponenty v malbě nehledá, to je pro něj cizí. Jeho záměr do budoucnosti je vystoupit z laboratoře ateliéru směrem do veřejného prostoru. Věří v relevanci analogové práce. V současnosti je trend řešení otázek světa klikem v počítači, takže se malířova práce tudíž stává také analogovou.
martin zuska @ topicuv salon praha 2018-04
Little kids usually like to paint and Martin Zuska was no exception. During school years, Martin had no other idea than to become a doctor. It was natural for him. In a family of doctors, it was practically a given. After emigrating to Germany, that was still the case. However, at the age of 19 Martin entered a period of internal crisis. His self-image as a 40-year-old physician, with a lifestyle characteristic of this profession, became unacceptable to him. Zuska's thirst was for something that was not defined in advance. Here we can find the beginnings of the painter's "awakening" to do something artistic, such as industrial design. He did not dare yet to delve into fine arts. Thus, after careful analysis, he opted for architecture. It combined two areas - rational mathematics and the space for creativity and fantasy. It led to five years of architectural studies at various schools in Germany and in Vienna.
In a complicated private phase of life, knowing the reality of architectural profession and having perceived the art students in Düsseldorf, Martin has reached a fundamental decision to break free from architecture and enter the world of the unknown, the world of painting. What follows is a four year study of this discipline, including a year as a "Master´s Student" in the class of professor Gerhard Richter. Martin was not a typical student with a particular idea and a vision to create something sensational. "Learning painting is not something that interests me, but what I have to know." On Gerhard Richter's recommendation, during studies he painted predominantly still life. This was the path toward knowledge. "Thus I found a way how to proceed and paint one picture after the other, to learn the aspects of painting." By coincidence he began to paint also abstract paintings. Learning the form of still life represented more of a serious c for the painter. Abstract paintings were a means of distraction. The paper bag became an inspiration in the last year of the young painter's study.
Hamburg – the beginning of the professional life and the first 3 years of painting after studies. "The world of students was not my world. I would look for my own path, not do by default that what graduates do" the painter told himself. This period comprises two aspects. The first is to find motifs outside the studio, not in the interior. The painter painted cities in the sole format of 57x68 cm. The second aspect was through contacts with friends who were architects to have the possibility of access to opportunities to paint on construction sites, such as on pillars, walls and various building elements.
A year and a half in Karlsruhe and subsequently equally long in Essen did not mark anything exceptional in the painter's work.
In 1992 Martin Zuska moved to Berlin where his family life begun as well. After the birth of his first son, he works and lives there with his family until the present.
In addition to painter Gerhard Richter, the artist was influenced by the British painter Bridget Riley, the founder of opart - abstract painting, whom he values and is inspired by until now. The character of this style is a clear geometry, a way how the eye can be deceived or irritated. Another influence is Frank Auerbach, a British painter, an exceptional portraitist. The artist was intrigued by Auerbach's portraits, which bordered legibility. He painted using a large amount of material and he repainted his paintings several times. As Martin Zuska says about himself: "Some of my paintings have become a tragicomedy with a never-ending story... Even though both British authors are working differently, I see in a way in their work a tie to Paul Cézanne." Martin Zuska relies on color procedures to create space; shapes are not interesting to him. These are not the subjects of his search. Apart from the experience in Richter's class, the painter's creativity was fundamentally influenced by the artist Attila Kotanyi, a teacher and a friend from his student years. He cared very much about the theory of a "sense for the spirit", which is something that we can find in Vasil Kandinsky's book "Spiritual in Art". Abstraction for Martin Zuska is more of an immanent spiritual state than a pragmatic professional program.
Gestalt psychotherapy was a period that brought upheaval to Zuska's studio and his way of painting. How to mature? The head is just one part of life and the body is a whole. Listening to the body what it wants, painting is also a body process that is under the influence of the physical constitution. To perceive painting as a physical process is also a shift in the painter's viewpoint. The utilization of reality is another possible source of how to get closer, regardless of whether it is an abstract or a realistic expression of the painting.
During the recent years the painter has been working more and more with portraits. He doesn´t look for narrative components in the painting, that is foreign for him. His intention for the future is to step out of the atelier's laboratory towards the public space. He believes in the relevance of analogous work. Nowadays, the trend is to solve the world´s issues by clicking on the computer´s keyboard, so the painter's work is also analogous.
<<